Mléko, mléko, mléko..

Pokud jste kůže líná a z předchozího receptu Vás jen rozbolela hlava, mám pro Vás dobrou zprávu- Mandlové mléko můžete sehnat i v krabicové verzi.
Pokud Vás ani ta nezaujme, zkuste vyzkoušet starou dobrou soju- neochucená mi zatím k srdci nepřilnula, ale její čokoládová příbuzná stojí za to.
               
Sójové mléko, obvzláště natural, má zvláštní obilninovou chuť a ta někomu v žaludku nedělá dobře. Chce to ale rozhodně víc trpělivosti, protože naše zmlsané jazýčky nejsou na soju zvyklí. Já mu ještě rozhodně šanci dám .
Pokud  je pro Vás i tak sója silný kafe,  doporučuji vyzkoušet mléko rýžové. Mě osobně chutná víc. Zatím jsem vyzkoušela jen natural a i ten mě mile překvapil. Rýžové mléko má velmi jemnou, specifickou chuť. A ne, nemá nic společného s tou rozvařenou břečkou, kterou nás hostí v časech střevních obtíží. Pro mě osobně to byla láska na první ochutnání
                         
   

Existují ještě další mléka, jako třeba kozí nebo amarantové. Ne všechny jsem ale měla šanci vyzkoušet a ne všechny mě lákají. Na většinu z nich narazíte v obchodech zdravé výživy nebo drogeriích DM. A některé si můžete vyrobit doma. To záleží je na Vás. Na zvědavost možná umřelo pár lidí, ale ještě nikoho nezabilo mléko. Snad.

Mandlové mléko

Pokud jste vitarián, vegan nebo už Vám normální mléko prostě leze krkem, je tu pro Vás tahle jednoduchá záležitost.

30 ks oloupaných mandlí (já je namáčela přes noc. Dámy trochu naklíčí a nabobtnají, jsou pak větší a zdravější) zalijte asi 200 ml vody a rozmixujte v robotu. Přidejte 4-5 lžící medu \agávového\datlového\javorového sirupu je to zdravější, vanilkový prášek kdo nemá nedává a dalších 400 ml vody a opět minutku mixuje. Výsledný mok se posléze může, ale nemusí přecedit a nalít do vhodné nádoby

Co se mě týče, výsledná chuť mi...nevadí. Chutná zvláštně, s kravským mlékem se nedá vůbec srovnávat. Má zvláštní obilninovou, maličko trpkou chuť. Dala jsem ho do ledničky, vychlazené bude jistě chutnat lépe.

Nejsem si jistá, jestli tohle zlatíčko budu labužnicky popíjet, ale jako kašičkomaniak ho jistě zužitkuju do svých ranních snídaní. Jinak lze použít všude tam, kde normální mléko. Vzhledem k přidanému sirupu bych ale volila spíš sladké recepty. Ale to už je na Vás. Každopádně to určitě stojí za zkoušku

Winter is coming..

Když se na sníh koukám z okna, chce se mi založit ruce, zavřít oči nebo jen tak zírat. Pak vyjdu ven, začnou mi mrznout ruce, nos, zkroutí se mi ofina a chce se mi spát. Škola by za útraty v kávových automatech mohla postavit hřiště, ale mě nikdo nepřinutí si tu břečku kupovat . Jediné, co mě teď utěšuje, je můj zimní kabát ( kabát v říjnu ? WTF?!) a barevný šátky. A fakt, že si můžu uvařit něco teplého..

                                 Nejúžasnější šlehačka, nejúžasnější čokoláda. Ne ta neskutečně tekutá odpornost z prášku..

Snídaně je základ státu

Miluju snídaně. Miluju sladký snídaně. Miluju slaný snídaně. Miluju ovoce a zeleninu, teplej čaj a mlíko, miluju čas strávený přípravou snídaně a ještě delší čas strávený její konzumací. Miluju, když si můžu zalézt do postele, načechrat si polštář a snídat. A mezi tím usrkávat teplý čaj, případně mlíko. To čerstý je úplně nejlepší.
Bez snídaně bych nevstala z postele. A ve všední den, před šestou to chce hodně kuráže a odhodlání. Ale budit se s myšlenkou na teplou sprchu a bublající ovesnou kaši s medem a ovocem mě dokáže nakopnout. A pro čerstvé pečivo, horu zeleniny a vajíčka na jakýkoli způsob (ach, omeleto se špenátem..) bych taky ušla světa kraj. Abyste rozumněli, žiju v hrůze, že se mi ty moje ,oatmeals´ na milion variací jednoho strašného dne přejí.  Tak je střídám s chlebo-zeleninovýma a chlebo-zeleno-vajíčkovýma. Občas se v mém srdci najde místo i pro kus koláče, ale já mám prostě radši snídaně, který si můžu sama připravit a pak                        V-Y-CH-U-T-N-Á-V-A-T .         Protože já dokážu snídat i půl hodiny..

Trhanec s jablky

Úžasný kompromis v případě, že máte chuť na palačinku,ale Vaše lednička, stejně jako ta moje, postrádá tvaroh (případně Vás palačinky už nudí). Takže na jednoho potrhaného fešáka budete potřebovat..
 2 vajíčka                                                                                                                                                    
asi 60 ml mléka
60 g hladké, celozrnné mouky
2 \3 lžíce medu
větší jablko
sušené ovoce dle chuti

 Oddělte žloutky a bílky, se žloutky, medem, moukou a medem umíchejte těstíčko. Poté vyšlehejte bílky a přidejte je k výslednému blebanci. Na rozpálené pánvi si rozpusťte oříšek másla a opečte na něm jablka z obou stran. Čas můžete ukrátit uklízením roztahané kuchyně. Na opečená jablka vylijte těstíčko a nechte pár minut opékat. Neříkám ,dozlatova´, opékaná část se nachází na pánvi. Nelekejte se tloušťky těstíčka, není to vychrtlá palačina, ale vypasený trhanec.  Po pár minutách obraťte. Neříkám opatrně. Těsto se pořád přelívá, je ho hodně... a trhanec by se měl trhat. Můžete přisypat sušené ovoce. Ve fázi polotekutosti můžete vidličkou trochu potrhat. Až se Vám bude zdát těsto dost opečené, můžete překlopit na talířek, ozdobit, posypat moučkovým cukrem a podávat. Já cukr vyměnila za datlový sirup a kousíčky do něj namáčela. Je to lahoda. Dobrou chuť!