Karisója s bulgurem + útok na záda a ramena

Jak jsem slíbila, tak činím - přikládám recept na bezvadný proteinový, vege a vega jídlo. Jediná komplikace je v tom, že milou soju budete předem namočit, protože jinak vám bude chroupat mezi zubama :D.

na 1 porci:
  asi 60 g sojových bobů (váženo v suchém stavu)
       40 g bulguru
   lžička červené papriky, kurkumy a koriandu, nebo směsi curry koření
   jedno masité rajče
   střední mrkev
   půl květákové hlavy
   stroužek česneku
   střední cibule
   sůl, pepř

Sojové boby si namočíme přes noc a poté uvaříme v osolené vodě - trvá to asi hodinu, v tlakovém hrnci méně, doporučuji hlídat. Na lžíci olivového oleje opečeme cibuli, přidáme prolisovaný česnek a koření a promícháme. Poté přidáme zeleninu a na mírném ohni ještě minutku opékáme. Nakonec přidejte uvařené sojové boby a uvařený bulgur (Ten musí projít minutku varem a pak dojít). Bon apetit!
   

A teď k tomu cvičení - dřív jsem cvičila všechny části rukou najednou a házela jsem ramena, záda, biceps, triceps do jednoho pytle. Začala jsem ale posilovat všechny partie trochu separátně - a je to mnohem větší švanda, buhahaha :D. Tohle jsem moje nejoblíbenější cviky:

cvik 1. Wall Walking
       Neumim moc dobře popisovat, všechno potřebný máte na videu :D (Jen nemusíte dělat klik ani burpee). Nezapomeňte mít fakt váhu na celejch dlaních, klidně si dejte trochu na čas a tu váhu přenášejte kam potřebujete - jinak spadnete na čumák

 cvik 2. Back rows
 Můj oblíbenej cvik na záda. Když mám težší činky, cvičím každou ruku zvlášť (One arm back row), protože pak to tahám krkem a spláču na výdělkem. Což mi přijde poněkud zbytečné..

cvik 3. Reverse fly
Další zvedání činek v předklonu. Zabírají záda, ramena a trapézy.  Tohle chce trochu lehčí činky a dobrý provedení, jinak to zase budete tahat krkem (vim o čem mluvim. Ehm..)

cvik 4. Dumbell upright row
Skvělej cvik na ramena - snažte se při něm opravdu procítit ramenní klouby a nevytahovat činky krkem ani rukama. Nádech - činky nahoru, výdech - činky spusťte

cvik 5. - Shoulder press pushup
Další cvik s vlastní vahou - ruce nohy od sebe a snažte se dotknout hlavou země. Vlastně to moc neni sranda, tenhle cvik jsme dělala ze začátku na kolenou :D

Cviků existuje samozřejmě mnohem víc, tohle jsou moji aktuální favorité :D. Dneska si nějaký z nich vyberu (asi všechny a ještě pár přidám :D) a naposledy pro dlouhou dobu naposled si zacvičim. Fňuk.
Jak trápíte ramena, záda a ruce celkově vy? Kamarádíte se s hrazdou?

Slovensko !

Sotva jsem se ohlásila, zase se na vás vykašlu (umim si to hezky zařídit, což? :D). Kdepak, zejtra chci ještě přidat jeden mooc dobrej, extra jednoduchej recept a pak zmizím ve výru velkoměsta. Či spíš kdesi v Tatrách (vždycky jsem chtěla být sežrána tlupou nasranejch medvědů..). Což bude poměrně zajímavý, protože se budu promenádovat s asi deseti kilama na zádech. A co je horší, pěšky. A já nesnášim chůzi. Což mi připomíná, že jsem včera cvičila na nohy, dneska se byla projet (s černými mračny v zádech-jsem rebel! :D) a teď mám problém s nohama vůbec pohnout, natožpak provozovat něco dlouhodobějšího, notabene se zátěží :D.  Takže jsem se na tu akci musela pořádně namotivovat. A co je nejlepší motivace? Přece JÍDLO :D

                     Koupila jsem si krávu v prášku. Má omamnou čokoládovou vůni (už teď se bojim chvíle, kdy začnu vnímat ten chemickej podtón) a 95% bílkovin. A syrovátková vanilka jako dáreček.. ňuníí

                 Můj kilovej mazel. Tady máte pro srovnání, je to fakt třída, kam se hrabou WPC pytlíčky :D

Tady je moje potrava (Nebo polízaniny, jak by řek medvidek Pů). Stravování bude v klasický formě Velká snídaně-něcomalýhorychlýhocestou-velká večeře, na kterou se vystřídáme ve vaření. Takže mám hromadu knackebrötů ( i když nevim, co s nima budu zaboha dělat-asi házet rozzuřenejm veverkám. Jí veverky vůbec knackebröty?!), oříškový tyčinky (mooc dobrý a třídruhový maj v Kauflandu,asi za 10,-Kč, útoook!), čokoládový tyčinky a moje homemade müsli (nejsem přece žádnej paštikář :D). Zásoba kořeníček a ehm.. moje prvňodenní večeře. Ale co, luštěniny jsou zdravý :D

A tady už je Mazel a můj pekařský um v praxi. Moje historicky druhý proteinový tyčinky. Recept jsem šlohla Michaelovi Korymu. Takže jen vločky, protein, voda a burákový máslo. A nějaký nafrněný Corny se může jít bodnout. I když ruku na srdce.. je kompaktnější :D
Takže jsem připravena rozloučit se s blogovým světem, civilizací a jakymkoli jinym pohybem než kupředu (ne, fakt si tam nebudu brát činky ani tam cvičit). Búúúúúúúú....

Food Fighter!

Takže jsme si dali menší přestávku. Mě se začalo stýskat po mých nepravidelných příspěvcích a Vám se stýskat přestalo :D. Nutno podotknout, že jsem měla co dělat (většinou). Byla jsem na prázdninách v Chorvatsku (odteď už pro mě žádná voda nebude dost ledová :D) a na Moravě (  jsem pirát silnic. Do příště tam určitě vystaví mojí fotku s nápisem ,Wanted´ a ,zabavte jí to kolo, než s tim někoho zabije´) Taky mi byla zakázána paleo strava doporučeno ať se koukám zase cpát zase jim sacharidy. A já si uvědomila, že to, co jsem provozovala žádná paleo strava nebyla a že cpát se zeleninou a masem je sice fajn, ale taky zatraceně špatně. A že jsem se akorát stresovala, když jsem byla někde na návštěvě\dovolený\kdekoli, protože to co jim jsou sacharidy a to se přece nesmí.

moje první rebelsky sacharidová snídaně - chia puding a hrubozrnný chleba s brusinkovým džemem, mangovým chutneym a PB <

Takže tímto děkuji Beautygloss, která začala sacharidovat taky a tímto se nevědomky stala mojí velkou oporou. Navíc jsem jí vždycky záviděla její megaplný talíře, až jsem si jednou řekla, že přece můžu taky jíst víc, přece taky posiluju a taky cvičim každej den a taky ze mě nehorázně leje a další den se nemůžu hnout (OK, ale takový megaváhy fakt nedávám. Ale nutno podotknout, že by to bylo kontraproduktivní). A *Břink ho*, začala jsem se cejtit líp. Mám pocit, že vidim výsledky i na sobě. A zvládám cviky, se kterejma jsem jinak měla problém. Tramtadadadá.

 

Papriky plněný kuskusem a mletým masem, volský oka, zelenina

Tisíceré díky paleo stravování, protože mi dala to úžasný vědomí, že bez sacharidů se dá žít a nový recepty. Protože zase nechci skončit jako Hm, co si dneska udělám ke snídani.. udělám si kaši !. Chci říct, kaše je strašně fajn a přehrabovat se ráno v kouřící místičce je super a taky to mám ráda, ale nechci se tim ládovat do konce života, existujou i jiný jídla, proboha..

Nereprezentativně upatlaná sklenička a pafrait s chia pudingem, raw pohankovou kaší a domácím broskvovým jogurtem

Takže tolik o mě a mém sacharidovém návratu. Zase budu moct trochu píct, vařit věci z Apetitu (todle nemůžu, tady jsou hlavní brambory, sem tu rejži nedám..) a nepřipadat si jako blbec ve společnosti (Ty nejíš rejži? Proč nejíš rejži?). Ale když je občas nebudu chtít, tak se na ně prostě vykašlu.
Co vy a sacharidy? Kašujete? Přílohujete?

Foodissimo

Pořád mi nedochází, ze škola se blíží ke konci. Sportuju, zvyšuju váhy (a pak nadávám), plavu.. a salátuju. Protože nic jinýho se v těchle vedrech jíst nedá :D

Už jste zkusily salátovat listy ředviček? Yumy :)

banánové lívanečky - s něčim jiným než s arašídovým máslem :D

Zázrak jménem xantanová guma.Stačí lžička, mléko a pak už jen zapnout mixér

cosijakopaleoparfait - aneb důkaz místo slibů :)

Upekla jsem něco poživatelného. zasloužím si medaili :D

Jediný a milovaný salátový dresing - jogurt, kurkuma, garam masala

velký trénink si žádá velké jídlo :D. Už jsem říkala, že miluju kuře?

Můj první větší Leg day

Poslední dobou mi přišlo, že se při cvičení nikam nehnu. Většinou jsem měla tak čtyři- pět cviků, čtyři série, k tomu tak 8-10 kg. Jenže já se chci zlepšovat, šokovat, navyšovat. Kašlu na -budeš-mít-velký-stehna- výmluvy. Radši velký a pevný než hubenej rosol.  Tak jsem trochu přitvrdila. Opět jsem vzala na milost (OK, spíš ony vzaly na milost mě) 20kg činky...
                       Domáci workout  :           
                                        15 x squats (20 kg)
                                         15 x split squats (20 kg)
                                         20 x one leg dead lift (10 kg)
                                         20 x backward lunge
                                         15 x dead lift (20 kg)
                 3 série + asi hod. jízda na kole

Po tomhle rádobypočinu jsem sice (ne)chodila s hlavou vztyčenou, strašně hrdá, ale nebylo to ono :D. Pak jsem četla článek od Beautygloss a došlo mi, že jsem fakt sračka májová. Takže jsem sbalila svejch pět švestek a vyrazila do posilovny. Vyjímečně hned v pondělí. Chyba lávky. Bylo krásnejch 33 stupňů.
A posilovna je v podkroví..

                                        20 x (20 kg), 15 x (30 kg), 5 x (40 kg) squats - 1 série
                                        30 x squats (20 kg)
                                        10 x squats (30 kg)
                                        15 x split squats (20 kg)
                                        20 x dead lift (24 kg)
                                        20 x výpony na multipressu (40 kg)
                                        15 x zakopávání (18, 21, 18, 15 kg)
                                        15 x leg press s nohama od sebe (40 kg)
                                        15 x leg press, nohy u sebe
                                        20 výpony na leg pressu (40 kg)


Ano, 20 kg jsou mé oblíbené :D. Když jsem si bláhově naložila 50, klesla jsem... a už se nezvedla. Takže jsem poněkud neobratně zavěsila na háčky (byla na kolejnicích - multipress), podlezla jí, a poníženecky sundala dva pětikilový kotouče. Nakonec za mnou přišel jeden dobře vypadající manik a řek mi, že si u toho lámu záda a vysvětlil mi jak na to.  ,, Ta tyč sama o sobě váží dvacet kilo. A tys na naždý straně měla dalších patnáct. Tolik ani sama nevážíš!" :D. A uznal, že ještě neviděl holku takhle dřepovat. To mi trochu nahonilo ego :D

Když jsem pak - poněkud neobratně - strkala 20 kg kotouč na leg press, musela jsem si pomáhat kolenem. Nakonec jsem to poraženecky chtěla vzdát, že ten druhej už tam snad nedotáhnu a odcvičim to s těma dvaceti . Když se za mnou ozvalo ,,Chceš tam dát i ten druhej?". Jasně, že chci. Zakřenila jsem se a nechala si naložit.
Už si tam rozhodně nepřipadám jako ,, Co ta tady sakra dělá?". V pátek jdu na leg day zase a těšim se. Nechci a nikdy nebudu křehká květinka. Moc se brát - aspoň v něčem - jak chlapům rovná, je totiž mnohem lepší.
                                   
                                       
                                       
                                        
                                       

Food Inc.

Bylo nebylo, ve třicátých letech políbila múza na čelíčko dva zmlsané američánky. Ty dali hlavy do hromady a společnými silami vybudovali nový druh restaurace - fast food, prodej do auta. Byla to krásná myšlenka. Krásné servírky na bruslích roznášeli vyumělkované podnosy s úsměvem na tváři.

 Jenže pak přišly složenky, mrchy nenažraný a bratři McDonaldovi se pleskli do čela. A tak nastala změna. Krásné servírky s krásnými podnosy dostaly vyhazov a na jejich místo nastoupili méně krásní maníci, vyrábějící ještě méně krásné jídlo. Protože zaměstnanec vykonávající pouze jednu činnost stojí méně. A dobré jídlo levných surovin ještě míň....

Proč čekat, až kuře doroste, když ho můžeme nadopovat srajdama, aby vyskočily jako popcorn? Zvlášť, když má potom dvakrát větší prsíčka, který jsou tááák dobrý? Co na to, že se chudák ani neunese na nohou a nikdy neuvidí denní světlo?

Proč krmit krávy travou, když můžeme pěstovat kukuřici, která je levná, rychle roste a dá se nasáčkovat do dalších trilionů věcí (včetně baterií, eh)?

 

A všechno souvisí se všim, že jo.. Pokud bude kráva žrát něco, co normálně nežere, budou se do ní dostávat svinstva, který by normálně mít neměla. Pokud blbej hamburger stojí míň než brokolice, budou lidi radši žrát hamburgery. A tak se občas stane, že se pár desítek tun mletýho masa stáhne z prodeje, protože pár (desítko tunovejch) američanů se nakazí nebezpečnejma bakteriema, který v mase nemaj co dělat. Ve filmu můžete vidět ženskou, která se už roky soudí s těmito společnostmi, protože její syn se nakazil a posléze zemřel na jednu s bakterií. Víte, určitě je to smutná záležitost. Celou dobu si ale říkáte ,,Proč svý dvouletý dítě krmíš haburgerem, sakra.."

to neni žužu, to já náplň do nugetek

Některý věci prostě neovlivnim. Vím, že podporuju hromadný vraždění kuřat a velkochovy, že si kupuju ovoce nastříkaný pesticidama, který nacestovalo miliony kilometrů. Ale jaksi neni v mejch silách dojít za mamkou a říct ,,Poď mami, praštíme se přes kapsu odteď budeme nakupovat jen u farmářů, i když je to dvakrát tak drahý." Ale jestli si mám vybrat mezi chemií ošetřovanou zeleninou a chemií nadopovaným hamburgerem.. vždycky si vyberu zeleninu. Ať žije Amerika, vážení

Opakování je matka mužnosti

Do cvičícího světa mě provázela spousta trenérů a instruktážních videí. Všechny jsem nesnášela, ale všichni mě naučili krom základních cviků naučili, jak přeřvat protestující svaly a posunout se dál. Takže jo, jsem ráda, že ženský konečně pochopily, že na plavkovou sezónu je nepřipraví jen studená\horká voda s citronem, a začaly cvičit, dokonce se některý oklepaly a chopily se závaží(ček). Ale některý videa mě fakt dostávaj. Když cvičím,  fakt nepotřebuju mít makeup, vystajlovaný vlasy a přísvorkovanej úsměv. Instruktorky by na nás měly řvát a motivovat, nakopnout nás dál, ne se na nás hezky usmívat.

Proto mě některý rádobyfitnessinstruktorky dostávaj. Třeba tady slečně bikinimodelfitness bych doporučila, aby si šla radši lakovat nehty a neháčkovala se do věcí, kterejm nerozumí

Některý věci prostě nejdou skloubit dohromady. Jestlli chcete cvičit tak, aby to něco přineslo, nemůžete při tom vypadat dobře. Mám pocit, že je tu pořád určitá sorta lidí, který nám vnucujou myšlenku, že ženskejm patří do ruky jednoruční činky a mezi nejlepší a nejúčinnější cviky patří zanožování a sedy lehy, pokud možno mezi reklamovejma přestávkama u žehlení.

Úsměv a mávat hoši, úsměv a mávat.. jen nepropotit triko

Z těchhle obrázků mám fakt osypky :D

A pak můžete do nekonečna spílat, že byste vlastně chtěly umět pořádný kliky, vydržet v plank pozici a cvičit s pořádnejma vahama. Ale když se k tomu dokopete - ejhle, samo od sebe to nejde. Protože Pistol squat už vyžaduje víc času a šikovnosti, než zvedání nohou na boku. Můžu na sebe bejt nasraná, můžu nadávat a přeskakovat každý video, kde se tenhle cvik objeví,ale proč tomu prostě nedát čas a nezkoušet to?
V tomhle  článku jsem psala celá vyřízená, když jsem se poprvý odhodlala dřepovat s 20kg. A pak jsem se k nim dlooho nevrátila. Až včera. Tři série dřepů, deadlifts a split squats, k tomu Yoga for the warriors od Boba Harpera (no jo, cvičící video :D). A krátký video na vnitřní stehna od Cassey (prostě se mi nechtělo přestat :D).Už se nebuduu vymlouvat, že mi s kvůli víc kilo narostou stehna. Zase začnu trénovat kliky, pistol squats, možná i plank pozici (zůstalal jsem u 25 minut :D).
Až budu stará, peněz s umělýma zubama a protézou, budu mí důvod dřepět na zadku. Teď je čas posouvat svoje hranice. A slečny z Tone It Up nebo Sarah Fit se můžou jít bodnout :D

Dýchejte zhluboka

Už jsem říkala, že strašně ráda chodim do posilovny? Poslední dobou strašně ráda pozoruju lidi okolo. Třeba chudáčky s nožičkama jak hůlčičky, co se 40 kg na zádech legračně krčí kolena a snaží se napodobit něco, co by teoreticky měl být dřep, prohejbaj pod jednoručkama, kde maj naloženo dvojnásobek dvý tělesný váhy a mezi tím upíjí plechovku ionťáku. Nebo dneska jsem měla tu čest potkat tam dvě dámy. Po asi půl hodině na běžícím pásu si troufly potit krev na gynekologických křeslech a zakopávači, zatímco jedna tý druhý radila, že ,,Nejlepší je dát tak zátěž na 9  po 20 opakování" (,,Jak tu někdo může mít hozenejch 21?"- ,, To víš, chlapy.."). Na těch křeslech myslím. A nejvíc mě dostalo, když si jedna z dam rozhodila ručník a začala dělat mosty. Takový to stahování prdele. No, řeknu vám, radší se v tý posilovně zabiju při dřepování s 50 kg, než abych šukala podlahu... . Některý lidi by prostě měli zůstat doma. A za ušetřený prachy si dojít třeba na zmrzlinu..

Ale k tématu. Na jógu už nechodim a moc jí nepraktikuju, prostě si dám radši pořádně do těla :D. Pravda ale je, že mě dokázala perfektně zklidnit a odreagovat. A jestli jsem tomu půl roku, kdy jsem jí praktikovala aktivně za něco vděčná, pak je to jógovej dech a lepší usínání, kterýmu jsem se tam naučila. Vlastně to neni nic tak moc složitýho, něco jako samomeditace. A líbí se mi, jakej důraz se tam na správný dech klade. Takže něco málo teorie..

Podle jógy by se mělo dýchat hlavně nosem. Pokud dýcháte ústy, s nádechem do sebe dostáváte spoustu svinstva a mikrobů, který by se v nose zachytily a s výdechem zase poškuzujete nosní sliznici, která pak ztrácí citlivost a může nám nadělit chronické rýmy astma atd. Dýchání ústy má prý negativní vliv i na duševní vývoj dětí i dospělých.
Plným dechem ze sebe dostáte určité množství toxinů, které se jinak hromadí v plicích, takže dochází k intoxikaci organismu a nedostatečnému okysličení krve. Takže, i když se snažíme jíst strašně zdravě a výživně, i když se snažíme sportovat, protahovat, možná i jógovat, stejně tělu nepomůžeme, když nebudem pořádně dýchat. Aspoň někdy.

Staří jogíni nepočítali nepočítali život na dny,měsíce ani roky, ale na dechy, jejichž přesný počet jim měl být již před narozením přidělen. Vypracovali proto pomalé, hluboké a co nejúčinnější dýchání, aby nám co nejvíce prodloužilo život.
Jógový dech se dělí na tři části - Břišní, hrudní a podklíčkový. Nebudu vás zatěžovat podrobnostmi o prospěšnosti každého z nich (o tom si můžete přečíst třeba tady). Správný jógový dech by měl nádechem do bránice, pokračovat do hrudníku a končit u klíčních kostí. Výdech by měl být dvakrát dlouhý než nádech. Při dýchání si zkuste dát ruku na břicho a cítit, jak se vám s nádechem vyklene břicho nahoru, rozšíří hrudní koš a nadzvednou ramena. Výdech si pak můžete počítat na doby a ty postupně prodlužovat. Zkuste na nic nemyslet a soustředit se jen na tu pravidelnost. Zkuste se soustředit a vypnout. Krásně se při tom usíná :)

Cvičení s vlastní vahou

Posilování je jako droga - když začnete, už nechcete přestat a hlavně - chcete pořád víc. Já cvičím strašně ráda. A vždycky si najdu nějakou partii (bože, to je strašný slovo), kterou se rozhodnu zdokonalit. Protože jsem toho názoru, že pokud ze sebou nejsem spokojená, a chci bejt se sebou spokojená, měla bych pro to něco udělat. Dokud nemám málo času, sto kilo nadváhu a umělý zuby.
Takhle jsem se zaměřila na nohy (nevim jak vy, ale já leg day miluju). Začala jsem dřepovat, dělat mrtvej tah, oblíbila si zakopávač (né roznožovače) a jezdit na kole.

Pak jsem začala posilovat ruce - a začala jsem opruzovat u kladek a zvedat činky. V posilovně se každou návštěvu snažim zkoušet něco jinýho - francouzský tlaky, upažování s kladkou, Arnoldovy tlaky...  co se vah týče - jsem lemra. Doma a většinou I v posilovně cvičim s 4 kg, max se šesti. A nebudu se vymlouvat - prostě to neuzvednu. Na druhou stranu si říkám, že je lepší, když cvičim pořádně s menšíma vahama, než se tam kroutit, funět nedejbože si s něčim hnout. Dávám tomu čas.

Jenže pak jsem si uvědomila, že je sice strašně fajn, že v posilce navyšuju kila, ale že vlastně pořádně neumim ani blbej klik. A tak jsem jedno odpoledne zahodila činky (OK, nechala je v koutě, na to si naší podlahy moc vážim) a udělala si trénink jen na ruce.

                                                 8 odtahů (pomalý spouštění se z hrazdy)
                                                 10 x  kliků (=pořádnejch)
                                                 12 x  triceps dips
                                                 12 x dive bombers
                                                 12 x shoulder presses
                                                 20 x elbow pushup  (1 cvik na videu)

                                                                              =    4 série

Přiznávám, že to neni nic moc. Když žongluju s činkama, většinou mám tak devět cviků po třech sériích, mezi kterejma si zaklikuju, udělám pár odtahů nebo dive bombers. Ale jsem v tom zelenáč, a podle mě je lepší, když udělám míň opakování s perfektiní formou, než tam milionkrát máchat rukama. A vite co? Ty ruce další den bolely stokrát víc, než po činkách.

Už nějakou dobu se o pořádný kliky snažim, stejně jako o držení v planku a pistol squats (OK, ty trochu flákám). Moje aktuální skóre je 25 minut a 15 čistejch kliků za sebou. A teď už si troufám zařazovat je do workoutů. A činky chvíli nechám ležet v koutě. I když.. :D

Laskavé jídlo - Květákový pilaf

Tak jsem přežila svůj první ,Rest day´. Tím ,přežila´myslím, že jsem necvičila, nejógovala a ani neměla moc velký nutkání cvičit. Trochu mě namotivovala Zuzka. V jedno ze svých starších videí z BodyRocku vykládá o tom, jak se těší, až si dá rest day a bude jíst spoustu čokolády, pizzu.. prostě si to užije.  Navíc mě prostě bolelo celý tělo a já si řekla, že bude lepší se na to jeden den vykašlat a odpočinout si, než další dny skuhrat.

Už jste někdy měli jídlo, ze kterýho byste se sesypali blahem? Z indické kuchyně na mě dýchá pohoda, teplo a... laskavost. Nikdy mi po něm nebylo těžko a vždycky tak nějak..blaze. Tohle jídlo si mě získalo.

1 větší cibule
1 stroužek česneku
2 lžičky mletého kardamonu
1 lžička kurkumy
1 lžička skořice
1 celý květák
asi 200 g červené čočky
50 g rozinek
sůl, pepř, sojová omáčka

Na oleji si osmahneme cibuli, poté přidáme česnek, koření. Poté přidáme květák a chvíli restujeme, aby díky koření dostal barvu. Po chvíli vmícháme čočku, zalijeme vroucí vodou, stáhneme plamen a vaříme do změknutí.

 

Přiznám se, trochu jsem nahrazovala. Do receptu měla přijít ještě rýže, kterou jsem vynechala. A místo čočky byl v receptu hrášek, ale ten se mi tam prostě nelíbil. Nepíšu to, protože bych se za to styděla, spíš jako typ pro ty, kteří by dali přednost původním surovinám. Dobrou chuť :)

Pečené avokádo s vejcem

Bez snídaně jsem neurotik, to jsem si ověřila včera. Pokud mě chcete naštvat nebo zabít, nenechte mě snídat, nebo mi dovolte tláskat se vším, co mi přijde pod ruku tak dlouho, že nebudu mít místo na nic pořádnýho :D
Z avokáda jsem vždycky uměla udělat akorát tak (parodii) na guacamole, patlaninu k těstovinám nebo jeho sladkou verzi s kakaem (na kterou se chystám). Tímhle receptem mě inspirovala Zuzka Light, a já musím říct, že geniálnější úpravu asi budu hledat jen těžko..

Zuzčina hezčí verze..

pro 2 osoby:
1 avokádo
2 vejce
sůl, pepř,
koření a bylinky dle chuti

..a ta moje. Holt foťák se pozná :D

Avokádo rozřízněte na půl, vyjměte pecku, trochu vydlabejte vnitřek, aby jste dostali místo pro vaječnou směs a odřízněte spodek, aby dostalo stabilitu. V misce rozšlehejte vejce, přidejte sůl, pepř a koření a bylinky - já jsem zvolila  mletou sladkou papriku, sušenou bazalku, čerstvý tymián a oregano. Výslednou směsí naplňte avokádo a dejte zapéct do předehráté trouby asi na 10-15 minut

Jestli jste zeleninomaniak jako já, dejte jí trochu času, lásky a péče. Rajčata nakrájejte na tenká kolečka, posolte mořskou solí a nechte asi 10 - 20 minut odležet. Poté přidejte sušenou bazalku a zakápňete olivovým olejem. Je to vážně rozdíl.
Dobrou chuť :)

Recet pro milovníky burákového másla - Kuřecí nudličky v Satay omáčce

Vždycky jsem byla přesvědčená, že nejlepší kombinace burákového másla je ta s burákovým máslem. OK, možná ještě s banánen, nakyslou marmeládou, čokoládou, kokosem, jakýmkoli smoothiem... no fajn, burákový máslo je skvělou kombinací úplně ke všemu. Tenhle recept je rychlý, jednoduchý.. a neni tam ani jedna z výše zmíněných ingrediencí

4 lžíce burákového másla
2 lžíce sojové omáčky (nedám dopustit na Shoyu ze zdravé výživy)
asi 3 cm kousek čerstvého zázvoru
stroužek česneku
4 prsní řízky

 Zázvor a česnek oloupeme (na zázvor je nejlepší pouhopouhá lžička) a nastrouháme, smícháme s burákovým máslem a sojovou omáčkou. Výslednou (pekelně dobrou) matlaninou potřeme kuřecí prsa a dáme péct do vyhřáté trouby nebo orestujeme na pánvi.

Hranice mezi anorexií a zdravou výživou

V poslední době se mi vrátil můj starej Jíštohomoc tik. A když ho odrovná moje -poslední dobou velmi častá- rozežranost, objeví se jeho Jetonezdravý,padejcvičit brach. A i když se snažím jíst dostatečně, či možná trochu víc, občas se jednomu z nich prostě podaří mě paralizovat. Takže v čem tkví ona tajemná, mršská hranice? Napadají mě jen dvě slova - Výčitky a Množství.

Tenhle víkned  (lépe řečeno jen sobotu) jsem s kamarádkami strávila šlapáním pochodu Praha-Prčice. Šly jsme pouhopouhých 23 kilometrů, ale stejně mě nohy přestaly bolet až dneska. Na oběd jsme se stavily u babičky jedné z nich. Myslíte, že nás po příchodu čekalo tofu natural se sojovou omáčkou se zázvorem a zeleninou? Omyl. Segedín s gulášem a knedlíkem. Mé anorektické já by šílelo. Ale víte co? Byl to ten nejlepší segedín, jakej jsme kdy jedla.

typická ,babičkovská´ česká kuchyně..

Brzy potom následovala.. zmrzlina. Byla to zmrzlina ze sojového mléka se sníženým obsahem tuku? Dejte si facku. I tak jsem si s holkama dala kolem desátý ještě jednu. Shame on me. Víte, minulej rok jsem tu zmrzku odmítla. Přece to nebudu jíst, když je tak pozdě, je to nezdravý a tloustne se z toho. A pak jsem tam seděla, ruce v klíně, pozorovala jsem, jak holky klábosej, smějou se a chroupou čokoládový kornouty.. a připadala jsem si jako debil.

Nejsem tip, kterej by se ládoval zmrzlinou každej večer. Čipsům se vyhýbám a necítím k nim žádnou extra náklonost, k sušenkám, tyčinkám ani čemukoli balenýmu, vakuovanýmu mě to nějak extra netáhne. Ale jestli to mám sníst ve společnosti lidí, který mám ráda, vychutám si to, protože od toho to je. Až ta chvíle pomine, velmi ráda se vrátím ke svý milovaný zelenině a sportu, budu jezdit na kole, chodit do posilovny a cvičit svojí výdrž. Ale proto, že to je pro mě přirozenější, ne, abych to ze sebe dostala. Protože TO je ta hranice.

Tuk, nepřítel státu

Za dnešek bych si zasloužila medaili. Ve škole mi bylo do pláče (po dlouhý době jsem potřebovala čokoládu na nervy)a neuklidnila mě ani odpolední projižďka na kole, po všech krpálech v Zapadákově.
 Líp mi bylo až po krátkým cvičení na břicho a 12 minutách v plank pozici (snažim se to cvičit a každej den vydržet o něco víc) . A to jídlo? Trochu restovanejch jater, restovaná mrkev a rajče? Vážně? Nevim, co se to zas se mnou děje..

Nadpis je myšlen trochu ironicky. Kdybych měla dostat pětikačku za každýho člověka, kterej důvěřuje tukům, asi bych chcípla hladem. A to je škoda. Tuk je zdroj potřebných kalorií, hormonů a hraje roli při vstřebávání určitých živin (betakaroten, A, D, E, K). Bez tuku bychom měli nedostatek hormonů, jako testosteronu, nebo estrogenu, což vede až k ztrátě menstruace, řídnutí kostí. U holek, samozřejmě. A přehršel nízkotučné stravy může dokonce brzdit tvorbu svalové hmoty!
Třeba takový cholesterol se nám stará o dobrou náladu, zdravou fyzickou a duševní pohodu a tvorbu tělesných steroidů jako estrogen, progesteron a podobně. A většinu si naše tělo vyrobí sama

ranní kaše pro mrazivé dny - teplé méko a rozemletý kokos a oříšky, zbytek dle vaší fantazie :)

V těle máme dva základní druhy tuku - bílý a hnědý. Hnědý slouží jako zdroj tepla - v chladném prostředí se aktivuje a  začne produkovat energii. Bílý tuk tvoří většinu tuku v těle - jako Podkožní, který se spaluje za horkého počasí a při cvičení, Viscerální, okolo vnitřních orgánů a jak Mezisvalový tuk. Ve větší míře může způsobit přehřátí, kvůli špatnýmu uvolňování tepla z podkožního tuku nebo srdeční onemocnění kvůli uvlolňujícím se mastným kyselinám - protizánětlivým substancí z tuku viscerálního. Ale to byste museli mít fakt nadváhu.

Mezisvalový tuk je něco jako glykogen - jsou to zásoby energie pro svalíky během cvičení. Spaluje se během středních zátěží, samozřejmě v aerobní zóně, ale vytrvalejší jedinci ho můžou vycvičit, aby ukládaly větší množství tuku, ke kterému pak budou mít přístup.
A jak tělo tuk využívá?  Tuky, skládající se z tryglyceridů se rozloží na jednotlivé mastné kyseliny. Do krve se nedostávají přímo, jako třeba sacharidy, ale přes lymfu. V krvi pak uvolňují mastné kyseliny do svalů nebo tukové tkáně. Je to proces daleko složitější, než při vstřebávání sacharidů. Tělo se naučilo si tuky syslit na horší čas, takže energii, který rozhodně neni málo, z dolujeme jen horkotěžko. A když uvážíte, kolik energie v sobe tuk skrývá, je to fakt škoda, nemyslíte?

Vědět, co chceš

Když jsem se snažila přibrat a zoufale se plácala mezi "Pane jo, můžu to sníst a nerozteču se" a  "Ježiš, vždyť je to hrozně kalorický, už cejtim jak mi povolujou nohy!" , holkám okolo jsem záviděla hubený nožičky a ručičky a když se mě zeptali na váhu, za svejch těžce znovunabranejch 50 kg jsem se styděla. Když jsem začala posilovat, začala jsem mít pocit, že hrozně žeru a mám pracny jak Yetti. Když jsem se teď do toho na pár dnů zase dostala, měla jsem pocit, že to všechno je pravda a že mám jíst lehce a jednoduše, a že sacharidy nepotřebuju a tuky už vůbec ne. Jenže pak jsem ve škole trpěla hlady a usínala. A když jsem si chtěla zacvičit, umírala jsem při druhý sérii (ze čtyř). A pak jsem si uvědomila, že tohle prostě nechci.

jeden z mých rádobyobědů posledních dní - hrst fazolek, dva plátky šunky..

Když chce holka zhubnout, měla by si urovnat, co vlastně chce. Když chce přibrat, měla by udělat totéž. Určitě je super bejt hubená, působit křehce, zranitelně a budit soucit a údiv. Vždyť je přece tak úžasný, moct říct "Nic jsem nesnidala" nebo "Mám šest kilo podváhu". Hmm.. a je stejně super říct "Už rok jsem to nedostala" ?. ...

Já nechci mít hlad, klepat se zimou a budit soucit. Chci se smát, chci mít svaly, chci běhat, jezdit na kole, chci se překonávat. Chci bejt nezávislá, chci jíst občas nezdravě a užívat si to.  Poslední dobou jsem se sebou spokojená tak, jak jsem nebyla snad nikdy. Uzvednu víc jak šest kilo, za den udělám víc jak 100 dřepů, jezdim na kole a miluju to. Snažim se naučit pořádně klikovat, vydržet v plank pozici, dřepovat na jedný noze. A moc dobře vim, že kdybych žila na salátech a vodě, nic z toho by se mi v životě nepovedlo. A když teď vidim holku s mezerou mezi stehnama, neříkám "Bože, ty nohy bych chtěla mít" ale " Že se na těch chůdách nezlomí...".

Tajemství palea

Paleo poslední dobou flákám, cpu se hlavně zeleninou, masem, vajičkama a na nic těžšího prostě nemám chuť. Abych nekecala, u taťky -kde jsem vzdala veškerý snahy o vysvětlování, proč kašlu na sacharidy, vzdala- jsem měla pár pidiultradobrejchjakonádivkachutnajících karlovarských knedlíků (že by první český jídlo, který mi zachutnalo?) a ke snídani grahamovej rohlík, ale jinak jím výše zmíněným způsobem.
Princip paleo stravování už každý zná. Dáme vale sacharidům, který sice dodávaj energii ve formě glukózy, ale to je asi tak všechno, co se s nimi dá dělat. Místo toho naučíme tělo brát si energii z bílkovin a tuků, které nám jsou mnohem prospěšnější (o bílkovinách už jsem psala v tomhle a tomhle článku) a tělu daleko užitečnější.
Bílkoviny se skládají z aminokyselin. Ty esenciální, které potřebujeme nejvíce, se přirozeně vyskytují ve vejcích, mléčných, rostlinných a živočišných proteinech, ale v proteiňáku jich je pramálo, takže, i když jsou pro vysportované tělo lépe vstřebatelné, je lepší je zahodit a dát si třeba vajíčka nebo kus masa.

A kde z nich tělo teda bere tu energii? Mezi aminokyselinami existují takové tři zázraky - isoleucin, leucin a valin- větvené aminokyseliny, které nejsou metabolisovány v játrech, čímžtopádem se dostanou přímo ke svalům, postarají se o potenciální opravu\údržbu svalové tkáně a hlavně - energii.

S tukama je to horší. Naše tělo se naučilo syslit si je pro horší časy. Navíc je někdy tak zaměstnaný zpracováním sacharidů, že je prostě nevyužije. Což je zatracená škoda. Tak třeba člověk, vážící v průměru 70 kg a 17%  tělesného tuku by měl k dispozici, jakožto energii 107 000 kcal!

Tuk se během zpracování rozkládá na tryglyceridy, které se pak dopraví do svalové (IMT) nebo do tukové tkáně. Během té doby jsme schopni využít ho jako energii - pokud není zbržděn metabolismem cukrů.
Při cvičení začne domino-efekt- do krve se začnou  vylučovat různé hormony, jako epinefrin a norepinefrin, růstový hormon a glukagon, a aktivují určité enzymy, které spustí štepení trygliceridů z IMT nebo tukové tkáně. Větší množství mastných kyselin z nich uvolněných se pak dopraví krví ke svalům. Tuky se spalují, jak všichni jistě víte, hlavně, především a jedině v aerobní zóně, při nízkých intenzitách (nebo při kombinování posilování a kardia). Při aerobním tréninku si tělo hrábne pro glykogen ve svalech nebo nově přijatý cukr. ALE, pokud už sportujeme delší dobu a jen tak něco nás nerozhází, dokážeme tělo naučit brát si energii z tuků i z IMT - mezi svalové hmoty.

Tolik o tajemství spalování energie. Nevím jak vy, ale já pomalu ztrácím o sacharidy zájem, když zjišťuju, jak jsou občas zbytečný.. Co vy?

Hitparáda nejoblíbenějších cviků II.

Tak mě napadá, že bych mohla přidat nějaký cviky na nohy a zadek. I když jich -pravda- moc nedělám. Jestli nějakej cviky nesnášim, nemám ráda a považuju ho za naprostou ztrátu času.. pak to jsou výpady. Se židlí i bez židle, s rotací i bez rotace. Je to zívačka a musim si k tomu vzít činku a přidat nějaký to -and twist, abych se k tomu dokopala...

Cvičení doma

DŘEPYYY..
 Ale to jste museli čekat :D.  Mám je ráda a dělám je často, většinou s k nim vezmu činku, v posilovně dřepuju se (slabými) 10 kg. A i když pak nemůžu popadnout dech (jeden kluk v posilovně po mě házel starostlivý pohledy) stejně se k nim vracím.

                Tohle jsou sumo squats od Marušky z Rutiny. cz, jeden z mých oblíbenců
Dřepy se snažím dělat co nejníž a pořádně, mini squats, half squats nebo pulses zařazuju na konci cvičení, tak 10 - 30 opakování najednou, protože je mám brzo za sebou, ale můžu se ještě trochu potrápit a mám na co nadávat.

(Sumo) dead lift
Mrtvej tah je sám o sobě potvora, kterou se nehodlám zabývat, jelikž to nepokládám za nutný. Rumunský a Sumo mrtvý tah jsou ale zalážitost starající se o hamstringy a to já ráda. Zadní stehna jsou jako triceps. Nejsou vidět, ale vytářej onen tvar a dovádí vše k dokonalosti.

Cvik ukazuje ve svém videu taky Zuzka:

Výpony
Bezvadnej cvik na lýtka. Doporučuju dělat ho na nějaký tlustší knížce, aby se lýtkový svaly hezky napínaly (a vy nemohli došlápnout na zem) a s nějakým těžším závažím. Lýtka nás nesou celej den a na zátěž jsou zvyklí, tak jim dejte trochu zabrat..

(One leg)Bridge
Klasickej cvik na naše milované hýždě :). Koho nudí, může ho provádět s nohou zvednutou, položenou na židli nebo se závažím.

Jo, u tohohle videa mě chytá sentimentalita - moje první zkušenost s BodyRockem ..

Je to bez kardia, takže chápete, proč jsem ho mohla cvičit. Postupně jsem přidávala opakování a další cviky a výsledkem bylo, že jsem další den, či spíš dny nemohla chodit..

Tolik o mých cvicích na spodek. V posilovně většinou používám i větší váhy, původně jsem dřepovala s jednoručkama, ale pak mě strašně bolely zápěstí, takže si půjčuju velkou činku na bench press. Rumunský mrtvý tah jsem začala dělat asi se 14 kg a jsem spokojená - hamstringy mě přestaly bolet až po týdnu :D. Jeden čas jsem milovala leg press, ale teď jsem toho názoru, že dřep ho dokáže přesvědčivě zastínit.
Cviky na nohy používám dosti základní, zato však účinné. Už se nemůžu dočkat, až počas dovolí a já budu moct zase jezdit na kole..

Kus starýho kola a okolí našeho skromného zapadákova..