Trpělivost máslo přináší

Když jsem se jednou snažila dělat nutelu, dopadlo to katastrofálně. Mixér jsem zahřála tak, že jsem na něj nemohla položit ani ruku a přestal se mnou mluvit. A pomazánku jsem (inteligentně) nechala být, takže se spokojeně zkazila. Nevím, jestli jí to udělalo radost, ale mě rozhodně ne. Takže jsem se na dlouhou dobu přestala snažit skamarádit mixér a oříšky. Poslední dobou se ale všude objevuje, straší mě ve všech receptech, který bych ráda vyzkoušela.
A protože mi tak trochu chybí oříšky, rozhodla jsem se využít jejich vzdálený příbuzný - Slunečnicová semínka

Postup je jednoduchý - libovolný počet libovolné množství semínek nasypte do robotu a pomalu mixujte. Mezitím můžete přidávat co je libo - kakao, různé sirupy, koření, sůl....  Přidávají se taky různé oleje , aby se to hezky rozpatlalo. Já jsem přidala trochu pasty tahini. Nejúčinější ale bylo, když jsme po určité době přidala pár lžic vody. Jinak jsem nechala máslo máslem a tím pádem i širší možnost využití. Zasloužím si bobříka Trpělivosti a Ohleduplnosti vůči mixéru. Tak.

A když už jsem se dostala k pastě Tahini- konečně jsem se dostala k výrobě chalvy. Tahle potvůrka se dá koupit ve zdrvaých výživách, ale pokud máte Tahini, můžete si jí udělat sami. Já jsem pastu nalila do menší nádobky a přimíchala karob, trochu mandlového aroma, datlový sirup a vanilkový protein.

Můžete přidat i sušené ovoce. Nebo ořechy. Ale mě se nechtělo přidávat tuky k tukům..
Svůj výtvor pak šoupněte do chládku. A pak..dobrou chuť :)
Nutno ovšem podotknout, že je to celkem energeticky vydatná záležitost, takže všechno s mírou. A vychutnávat :))

Podoby vařícího šneka (to jako mně :D)

Nechci si hrát na chudinku, která toho má ,hodně za sebou´. Cokoliv se stalo, beru to jako zkušenost a ponaučení. A já ráda přecházím z extrému do extrému, takže to podle toho vypadá :D. Tohle berte jako takový (můj oblíbený), zamýšlecí´ článek. A možná i jako varování pro takový jelita, jako jsem já..

Období nevinnosti

Znáte to, máte vlastní kapesný, jídlo na dosah ruky, mlsný jazýček a ani páru o kalorických hodnotách a vlastnostech chemie a tun cukru. Tohle bylo období automatů na sladký, Snickerskek, Milek, Twixek a jim podobných. Byla jsem schopná sežrat dvě Milky na posezení, s kamarádkou jsme zpívaly ódy na KitKaty..
Občas jsem si šla zaběhat, ale steně jsem před tim spořádala čtyři toasty s marmeládou...
PLUSY- Období nevinnosti. Jak už jsem psala, jedla jsem co jsem chtěla a bylo mi to jedno.
MINUSY- Asi bych měla napsat totéž. Ale vzpomínám si, jak jsem stála před zrcladlem, propalovala se pohledem a říkala si Musíš s tim už sakra něco dělat....

Velká změna..

Někdy po Vánocích, kdy jsem  vyžrala půlku krabic s cukrovím jsem si řekla, že už to takhle dál nechci. Začala jsem kupovat věci ze zdravé výživy - různé klíčky, mouky, sladidla.. Lítala jsem po receptech. Ale nic jsem neuměla ,používat´. Ráno jsem se nasnídala ,Fermentovaných vloček´(ovesný vločky, přes noc namočený ve vodě-jaká novinka..) , ani jsem je nedojedla a protože jsem byla sytá, nedělala jsem si svačinu. Taky jsem objevila Jillian Michaels a její proslulý 30 Day Shred. A tak jsem se, vážení, dostala k pořádnýmu cvičení.
PLUSY - Jedla jsem zdravě, cvičila jsem a nejedla blafy. Byla to razantní změna
MINUSY- Z jídla se stal tak trochu vrah a zloun. Byla jsem unavená, bílá jak stěna a pořád mi byla zima. Pamatuju se, jak jsem měla sžíravej hlad, ale vyhecovala jsem se, že jsem si nedala ani blbý jabko. Měla jsem prázdnej žaludek a po zádech mi lez mráz. A cvičila jsem každej den, někdy i víckrát.
 Cvičila jsem i ráno (deset kliků, výpadů a poskakování ve třech sériích, sklapovačky a podobně).  Chodila jsem běhat, jezdila jsem na kole, cvičila z nudy i několikrát denně. A pořád jsem věřila, že jsem tlustá...

Volání do boje.

Nuže, jednoho dne jsem se postavila na váhu. Zhubla jsem dvě kila. Skončila jsem s předepsaným jídelníčkem, vlastní výživovou poradkyní a zakázaným kardiem. Během pár měsíců jsem zhubla o další dvě kila. Žila jsem ve vlastním s větě zdravé stravy, pořád jsem cvičila. Měla jsem asi 80% svalový hmoty. A večer hlad. A já kretén nebyla schopná se víc najíst. A pořád jsem nemohla přibrat..
Nakonec mi bylo cvičení zakázáno a dostala jsem rozkaz víc jíst. Zamilovala jsem se do vaření, jógy a tak podobně. Uvědomovala jsem si, jak jsem byla blbá, když jsem si myslela, že jsem tlustá. Jídla jsem se přestala bát. Zároveň jsem si ale rvala vlasy, protože jse ,cítila´ že tloustnu. Byla to agónie, čekání na Godotta. Bylo mi ve vlastním těle nepříjemně a byla jsem nešťastná. Nakonec jsem zkontaktovala výživovou poradkyni a dohodla jsem se s ní na cvičení. Věděla jsem, že jestli nezačnu, zase přestanu jíst a bude to ještě horší...

Svoboda

Během toho půl roku jsem nabrala zpátky dvě kila. Jakmile jsem začala cvičit, začala jsem i víc jíst. Nedokážu popsat, jak svobodně jsem se cítila. Když jsem si něco vkládala do pusy, tetelila jsem se tím ,Můžu to jíst a nemám výčitky´ . Z pilates jsem přešla na posilování, ze kterého se stal relax. A je mi strašně fajn

Po čem se mi stýská?
 Po 57 cm v pase. Po 80% naměřený svalový hmoty. Po tý zvláštní hubenosti

 Co už v životě nechci zažít?
 Tu zimu, únavu a hlad, neschopnost sníst ani blbý jabko, cvičení na záchodcích. Ty vystouplý kosti, ty kraťasy nejmenší velikosti, který jsem si musela stahovat páskem. Tu přibírací agónii, která mi nestála za nic na světě....

Odjezd

Následující týden budu přispívat ještě méně než obvykle. A to především proto, že se bud nacházet někde ve Špindlerově Mlýně. Nikdy jsem tam nebyla, tak doufám, že mě nesežere divá zvěř, neroztrhaj vlci nebo neodnesou sokoli.  Anebo se mi prostě jenom sedře skluznice na tom cosijakosněhu. Pojedu lyžovat. Se školou. A pojede s náma ředitel. Sice vypadá jako Ferda mravenec a je vysmátej jak pětikačka, ale stejně ho tam nechci. Jestli se mi ho povede sejmout....

No, a abych cestou neumřela hlady,mám s sebou svou zdravou sebranku. Protože Milka a prefabrikovaný  bonbony u mě nemaj šanci..

Čokoládové sojové mléko (ztratila jsem brčko, tak jsem zvědavá), proteinové tyčinky, jablečná dřeň, banánová přesnídávka (nesmějte se miii), mandle ve skořici a sušená moruše (díky Mell za inspiraci).

Tak se mějte fanfárově, jdu vymetat český sjezdovky. Možná doslova..

Myslíte na vlákninu?

Vláknina je jako vzduch. Víme o ní, známe její prospěšnost, ale moc jí nebereme na vědomí. O tom že ze zdravé tuky nejsou vrahouvé a zlouni už bylo napsáno. Stejně tak víme, že bílkoviny pomáhají stavět svaly a že bez sacharidů bychom moc dlouho nevydržely. A pokud se jedná o pečivo, těstoviny, rýži nebo Cokolivjinýho, vždycky by mělo být celozrnné. Proč vlastně? Tím se dostáváme k jádru věci.

Napíšu dobře známou větu - vláknina je nevstřebatelná složka potravy. Je to komplexní sacharid tvořený jednotkami cukru nebo polysacharidy. Dalo by se říci, že je vlastně nevyužitelná, protože projde celým trávicím ústrojím a nakonec jí vyloučíme. Naše enzymy jí nedokážou rozložit, čímžtopádem se neabsorbuje do krve.  V tom ovšem spočívá její kouzlo. Vláknina představuje jakousi houbu, která nám krásně pročistí střeva od nestrávených zbytků, počínajích hnilobných bakterií, a podobných lahůdek. Navíc dokáže poměrně zrychlit náš metabolismus, což je poměrně příjemná vlastnost. A jak všichni dobře víme, vyskytuje se v celozrnných výrobcích, ovoci a zelenině.

Rozpustná vláknina

Je rozpustná ve vodě, čímžtopádem zpomaluje pohyb potravy a tělo může absorbovat výživné látky z potravy. Takže tělu vlastně poskytuje čas na využití všech látek. Najdeme jí v obilninách (ovesných vločkách, ječmeni, žitných zrnech), luštěninách, citrusech a jablkách (pektin - jablečná vláknina)

Nerozpustná vláknina

-Vodu absorbuje a tím urychluje trávení a odstaňuje odpad v tlustém střevě. Obsahují ji pšeničné otruby, semínka, slupky a ořechy

Vlastně by se dalo říct, že Rozpustná vláknina= větší potraviny , Nerozpustná = menší (nebo malilinkatý)
Denně bychom měli zkonzumovat asi 25 a přes to nejede ani ledoborec. Při jejím nedostatku přicházíte o řadu enzymů, vitaminů a minerálních látek, pokud to přeženete, nedojde k vstřebání a využití všech živin, takže vám bude všechna ta zdravá strava plat prtná.

Opět se potrvzuje, že čím menší na rozměrech, tím důležitější. Vláknina je prostě nepostradatelná součást jídelníčků  a životů, nehledě na životní styl. A nejen jako ,dlouhodobý plnidlo´ (odteď asi budu vraždit každýho, kdo říká že , Vláknina nás jen udrží dlouho syté´) . A co vy? Myslíte na vlákninu?

Luštěniny, celozrnná příloha a spousta zeleniny. Pro mě ideální jídlo :)

News..

Dnešek jsem přepískla. Nemůžu chodit, bolí mě tricepsy a..konečky prstů. Mám za sebou včerejší hodinu pilates, dnešní krátkou cvičební instruktáž (kamarádkám. Na břicho, nohy, zadek) a asi hodinu a půl v posilovně. Dohromay asi sto dřepů se závažím, šedesát výpadů, krátký cvičení na břicho, posilování na ruce. zvláštní, pořád nemůžu přijít na chuť způsobu cvičení 1 série-oddych-2 série- oddych... mám potřebu furt něco dělat. Když mě pálí ruce, procvičuju nohy(leg press. Miluju leg press..) . A nepřestanu, dokud nepadám na hubu. A zbožňuju, když se pak postavím a podlamujou se mi nohy.. . Jen si pořád připadám trochu nepatřičně. Ve škole si vypisuju cviky a opakování, projíždím knížky a stránky posilování, jídle.. . A postupně zvětšuju porce. A užívám si, když se po nich necítím přecpaná, ale tak-akorát. A popravdě, užívám si už jen to, že jím normálně.
Pro mě je to úžasná změna. Ještě minulý půl rok jsemncvičit nemohla. Cvičila jsem jen yógu, zabývala se hlavně psychikou a byla schopná jíst i hodinu (a i potom mi bylo strašně těžko). Teď je pro mě nejlepší relax cvičení. Miluju to. Potřebuju to. A už nikdy se toho nechci vzdát.
Je to zvláštní. Při chůzi proklínám každej krok, ale stejně se mi teď chce přiblble hopsat..

Co mi dělá radost

Vrátila jsem se z hor. Všechno mě bolí, mám kruhy pod očima, nemůžu se dostat z režimu a budím se kolem šestý ráno. Společnost mi dělá dějepis, slepá mapa Severní Ameriky a šest stránek češtiny. A můj největší kulinářský počin je chleba s marmeládou. Přesto se ale najde pár věcí, který mi zvednou náladu..

Jídlo

   Můj milovaný trhanec, tentokrát jako dítě doktora Frankensteina. Vajíčko, mléko, trocha mouky..áá, pořád to neni hustý. Což pak tam přidat pár žitných klíčků?!. Ne, vážně, je to geniální vynález. Můžete to použít místo mouky, navíc je to plné živin a vlákniny. Pak už jen přidat pár plátků jablek, rozinek, granátového jablka.. snídaně je na světě!

Vážně si nehraju na ,cool človíčka´když říkám, že nemám v oblibě českou kuchyni. A jestli něco přímo nesnášim, pak jsou to knedlíky. Takže když jsem měla poobědvat guláš, radši jsem sáhla po kreativnější variantě. A upřímně, nesluší mu to takhle víc?

Příroda

 Nechci si hrát na důchodkyni, ale vážně mě to nabíjí energií. A navíc..lyže. Vítr ve tvářích. Slalom mezi pluhařema. Nekontrolovatelná jízda. Hmmmm....

Cvičení

Začalo to knížkou pilates. Pokračovalo Cassey Ho. Pak jsem přes Fitness girl objevila knihu Bodybulding a posilování. Cvičit jsem dosud nemohla, takže snad chápete mou radost. Když jsem naposled byla (po dloooouhé době) v posilovně, byla jsem tam jediná holka. Ale bylo mi to z duše jedno. Přišla jsem tam s jasným cílem a jasným plánem. A troufám si tvrdit, že jsem si zacvičila víc, než ta parta puberťáků, co si přišla zažonglovat s činkama.
Protože jsem při veslování utáhla o 10 kilo víc.
Protože jsem dřepovala se skoro 30 kg (a pak jsem se málem rozesmála, když si ty samý činky vzal dospělej chlap)
Protože jsem cvičila asi hodinu a půl a pořád jsem neměla dost.
A když jsem odcházela, mohla bych roztáhnout ruce a vzlétnout...

Co nejíst pohromadě

Nebojte, nebudu vás poučovat, že si ovesnou kaši nemáte zdobit kečupem (i když to je trochu prasárna, buďme upřímní). Určitě jste si všimli, že se zajímám o zdravou výživu. A nejen o jídlo, ale i jeho látky a jeho působení. A právě o tom bude dnešní pidičlánek.

- Dohromady byste neměli jíst kyselá a škrobovitá jídla. Škrob je nejen v sacharidových přílohách (brambory, těstoviny, rýže) ale taky třeba v semínkách a kukuřici. Kyselé látky neutralizují trávící šťávy, potřebné ke strávení škrobů, takže vám pak v žaludku hezky kvasí, a vám je špatně.

- Kombinovat byste neměli ani bílkoviny a kyselé jídla a to ze stenjého důvodu.To znamená nejíst třeba citrusy nebo rajčata s masem apodobně. Třeba vajíčka a pomerančový džus je prý nejhorší kombinace..

 -Neměli byste kombinovat víc bílkovin  najednou, jako maso a vejce, maso a mléko, oříšky, sýr a vejce a podobně. Každý protein potřebuje jinou kyselinu a dobu zpracování.

- když kombinujete tučné potraviny a proteiny , proteiny se pořádně nestráví, protože tučné potraviny (oříšky, máslo, olej, sýry) potřebuju delší čas na zpracování

- bílkoviny a karbohydráty (maso, sója x přílohy) byste měli jíst v oddělěných pokrmech.

- Cukry a škroby (marmelády, cukr, ovoce, sirupy, med x brambory, cereálie, pečivo..) dohromady způsobují, že vám to v žaludku hezky zahnívá. Což není hezké ani představovat..

-  jestli chcete dobře strávit melouny s ničím je nekombinujte

-  A chuťovka na závěr- dezert po jídle leží v žaludky, špatně se tráví- což přivolá breberky,  které je následně přemění na alkohol a kyselinu octovou....

Nevím jak vás, ale mě to trochu děsí. Podle všeho můj žaludek připomíná  hoodně dlouho tlející skládku. Což mě přivádí na myšlenku, jak asi musí vypadat po dlouhodobý konzumaci pajídel z fastfoodů. Hodlám v budoucnu zkusit dělenou nebo raw stravu. Mám nasyslených pár kuchařek. A už to není jen ze zvědavosti. Můj žaludek si to zaslouží..

Special moments..

Jako asi každé dítko školou povinné jsem oslavovala začátek jarních prázdnin. Sešly jsme se s kamarádkami, slezly se u filmů, koupily pizzu a zmrzlinu.. na mou duši, poprvé v životě jsem jedla zmrzlinu v jednu ráno. Vím, co si o mě asi teď myslíte. Nejdřív psala o tom, jak žije zdravě a teď se cpe fastfoodem. Osobně si myslím, že to k oslavám patří. Na oslavách se prostě nebudu cpát mrkvovým perkeltem (i když ho mám fakt ráda..). Když jsem jedla pizzu, vážně mi to chutnalo. Když jsme s kamarádkami dolovaly jogurtovou zmrlinu s lesním ovocem z kelímku, užívala jsem si to, navzdory na nekřesťanskou dobu.

Ale donutilo mě to k zamyšlení. Je strašně fajn takhle hřešit, když je vás víc. Hádat se o trojúhleníček pizzy, šermovat lžičkami se zmrzlinou, smát se a klábosit.. Ale když si představim amíky, který stejnou porci bagrujou sami před televizí, je mi z toho trochu smutno. Jak si člověk může užívat jídlo v leže, s očima upřenýma na obrazovku a..sám? Pro mě to bylo něco výjimečnýho, protože šlo o výjimečnou chvíli s vyjímečnými lidmi. Bylo to něco, co normálně nejím. Může si stejně užívat člověk, u kterého je pizza z krabice na denním pořádku? A co jí, když si chce zahřešit, užít si? 
Přehled chutí je nekonečný a přijde mi smutné, když někteří znají jen ty z fastfodů, vyrobené tunou konzervantů. Koneckonců,  ty chutě jsou tak..jednotvárný.
Vařím ráda, jím ráda. Tvořit jídlo je pro mě obřad. Mám ráda ohňostroj chutí na jazyku. Co ale zažijí jazyky pravidelných štamgastů fastfoodů?
A nakonec.. rozhodla jsem se, že dneska nebudu cvičit. Ne, že bych neměla tu potřebu, ale nejsem tak úchylná, abych to se to ze sebe histericky snažila dostat. Byla to záležitost na jednu noc, ne týdenní orgie. Jím dost zdravě, hýbu se. Ze mě žádnej bůček nebude..