Nepřispívám. nežiju. Konec mého psychotýdne je nadohled. Jen jídlo (a jóga) mě opět udrželo při životě..
Dřevorubecká sváča, aneb když vaří hlava rodiny :D. Párky nepatří zrovna mezi moje oblíbená jídla, ale nejsem taková fajnovka, abych si kvůli tomu rvala vlasy. Radši zapojím svůj kuchařský um, párky nakrájím na plátky a hezky pozvolna opeču na pánvi. Párky se tak zbaví i trochy toho přebytečného tuku. Je to hezké. Tak.
Snídaně. Tak to dopadá, když se v mý blízkosti vyskytnou sladkosti.. Po chvíli jsem si připadala jak s Turetovým syndromem. Brněly mi zuby, třásly se mi ruce a měla jsem tiky. Nedojedla jsem to. Potvornosti sladký. Aspoň jsem si ověřila, že o nic nepřicházim, když bílej cukr vynechávám. A víte, co bylo nejhorší? Měla jsem celej den chuť na další cukr.....
Nejlepší zimní nápoj školou povinného studenta. Zaslouží si samostatný článek. Ňam.
Můj nejnovější výtvor. Úkol -zpoživatelnit-sojové- kostky splněn.
Žádné komentáře:
Okomentovat