neděle 27. ledna 2013

Supersize me!

Když jsem konečně shlédla tenhle americký dokument (u večeření grahamového chleba se zapečenou mozarellou a schwarzwaldskou šunkou a sušenou bazalkou), donutilo mě to k několika úvahám. Je vůbec možný vydávat hranolky za zeleninu? Proč má někdo, kdo vypadá jak ledoborec plnou hubu výmluv typu ,Máme to v rodině´ , Na hubnutí prostě nemám´ a , Chtěla bych vypadat jako ty holky v Cosmogirl, ale takhle vypadat a jíst asi neni normální.´?  Můžou školní jídelny konkurovat fastfoodům, v lepší případě jen rozmražovat státem dotovaný polotovary?A konečně - Jak se může někdo přežrat jídlem, který normální suroviny nevidělo ani z vlaku? Jak může někdo milovat hmotu splácanou z těch nejhorších zbytků, obalenou ve strouhance a uvězněnou v housce a tunách kečupu a majonézy?

Odjakživa jsme uměli zpracovat i to, co se jinak zdálo nejedlé- játra, srdíčka, dršťky, žabí stehýnka, kopřivy, pamelišky i kdejakej plevel. Ve všem existuje skrytá síla i osobitá chuť. Naučili jsme se používat kuchařské postupy a koření,abychom tomu pomohli.  Jenže v podlední době si lidstvo našlo cestu jak zpracovat i nezpracovatelné- a to s pomocí strouhanky, oleje, cukru, soli, tuny chemie a konzervantů.. .
Proč jsme se naučili pochutnávat si na vepřových kůžích, kuřecích pařátech a bůhvíčem ještě? A koneckonců- proč nám chutnaj přesolený čipsy, tyčinky plný cukru a bonbony plný chemie? OK, pokud se snažíte překonat severní pól, asi nějakou energii potřebujte. Proč se ale stejnejma tyčinkama cpou školáci několikrát denně prostě nechápu. I když asi jo. Je to dobrý.
Asi jsem zvláštní. Jím jen to, co si sama připravím nebo upeču,  čokolády jím jen ty od 70% výš, miluju maso a cpu se zeleninou. Konzumuju spoustu semínek, otrub a klíčků. Nemám ráda knedlíky, polotovary a smažený věci. Nechci si hrát na Matku Terezu, ale se svým jídlem jsem spokojená. A není to o odříkání, prostě mi to nechutná, a když vím, že existují lepší věci, nevidím důvod se tím cpát.
A táži se i Vás - máte zapotřebí cpát se drahou hmotou plnou cukru nebo soli, jen proto, že to v tu chvíli uspokojí Vaše chuťové pohárky ? Máte to zapotřebí?
Vážně byste chtěli radši pytel čipsů, než vypadat takkhle?


6 komentářů:

  1. Moc pěkný článek. Supersize me jsem viděla a je to teda vážně něco.
    Já nemám vůbec potřebu něco takového jíst. Miluju pohyb, zdravou stravu - zdravý životní styl. Něco takového mne rozhodně neláká a myslím si, že ani mé tělo po tom kdovíjak (vůbec) neprane!:)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuju :). Je zajímavý, že jakmile začneš s zdravě jíst a sportovat, už nikdy se ti nechce přestat. Naopak když přestaneš jíst fastfood a provozovat gaučink, už se k tomu nevrátíš. A je to super :)

    OdpovědětVymazat
  3. nestačila jsem se divit :) supr film

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. supr děsivej film :D. Ale je dobře, že to někdo natočil..

      Vymazat
    2. měl by ho vidět bezpodmíněčně každý! :)
      ale ti, co nejvíc, ti se asi nikdy nepodívají

      Vymazat
  4. Moje slova! :) Občasné hřešení je v pořádku, jak jsi psala v článku SPECIAL MOMENTS. Když už ta chvíle je, proč si to sakra neužít :). Potom je návrat ke zdravým potravinám o to lepší a příjemnější.

    OdpovědětVymazat