Jóga není prdel, vážení

Nemám ráda sedmý duben. Ráno se probudíte (a s jistým nasráním zaregistrujete sněhový vločky za oknem) a zjistíte, že váš den slávy je pryč. Dohromady s tím úžasným počasem to působí lehce depresivně.
           

 Pak se chcete postavit, a zjistíte, že vás lejtka nechaly na holičkách.  Pak se ohlásí hamstringy. OK, dneska procvičim ruce, nebudu lemra. Když se tu se ozvou záda. Co budu sakra dělat ?! Regenerovat. To slovo zní krásně, ale já ho prostě nevedu. Nedokážu sedět na zadku. Kdysi jsem klidně dvakrát denně sedla na kolo a k tomu s dvakrát zacvičila s Jillian Michaels, když jsem neměla co dělat. Takže jsem se rozhodla zacvičit si jógu. Jednou týdně chodím na hodiny (resp. na hodinu a půl), tak bych to měla zvládnout.  A protože nejsem padavka, dám si powerjogu. Chyba lávky.

Pokud vám jóga připadala jako zívačka, omyl. Umí to bejt mrcha záludná. Z videa mě nohy pálily jak čert, a chvíli jsem je musela přemlouvat, abych vůbec sešla schody. Nutno ale podotknout, že se cejtim skvěle. Jóga je skvělej kompromis, když vás bolí celej člověk, ale nechcete sedět na zadku. A navíc -voilá- mě záhadně přestali bolet lejtka a zadní stehna.

                                   

Sirshasanu už docela zvládám. Aby ne, když jí cvičim skoro půl roku :D

                Co vy a jóga?