neděle 12. května 2013

Tajemství palea

Paleo poslední dobou flákám, cpu se hlavně zeleninou, masem, vajičkama a na nic těžšího prostě nemám chuť. Abych nekecala, u taťky -kde jsem vzdala veškerý snahy o vysvětlování, proč kašlu na sacharidy, vzdala- jsem měla pár pidiultradobrejchjakonádivkachutnajících karlovarských knedlíků (že by první český jídlo, který mi zachutnalo?) a ke snídani grahamovej rohlík, ale jinak jím výše zmíněným způsobem.
Princip paleo stravování už každý zná. Dáme vale sacharidům, který sice dodávaj energii ve formě glukózy, ale to je asi tak všechno, co se s nimi dá dělat. Místo toho naučíme tělo brát si energii z bílkovin a tuků, které nám jsou mnohem prospěšnější (o bílkovinách už jsem psala v tomhle a tomhle článku) a tělu daleko užitečnější.
Bílkoviny se skládají z aminokyselin. Ty esenciální, které potřebujeme nejvíce, se přirozeně vyskytují ve vejcích, mléčných, rostlinných a živočišných proteinech, ale v proteiňáku jich je pramálo, takže, i když jsou pro vysportované tělo lépe vstřebatelné, je lepší je zahodit a dát si třeba vajíčka nebo kus masa.
A kde z nich tělo teda bere tu energii? Mezi aminokyselinami existují takové tři zázraky - isoleucin, leucin a valin- větvené aminokyseliny, které nejsou metabolisovány v játrech, čímžtopádem se dostanou přímo ke svalům, postarají se o potenciální opravu\údržbu svalové tkáně a hlavně - energii.

S tukama je to horší. Naše tělo se naučilo syslit si je pro horší časy. Navíc je někdy tak zaměstnaný zpracováním sacharidů, že je prostě nevyužije. Což je zatracená škoda. Tak třeba člověk, vážící v průměru 70 kg a 17%  tělesného tuku by měl k dispozici, jakožto energii 107 000 kcal!

Tuk se během zpracování rozkládá na tryglyceridy, které se pak dopraví do svalové (IMT) nebo do tukové tkáně. Během té doby jsme schopni využít ho jako energii - pokud není zbržděn metabolismem cukrů.
Při cvičení začne domino-efekt- do krve se začnou  vylučovat různé hormony, jako epinefrin a norepinefrin, růstový hormon a glukagon, a aktivují určité enzymy, které spustí štepení trygliceridů z IMT nebo tukové tkáně. Větší množství mastných kyselin z nich uvolněných se pak dopraví krví ke svalům. Tuky se spalují, jak všichni jistě víte, hlavně, především a jedině v aerobní zóně, při nízkých intenzitách (nebo při kombinování posilování a kardia). Při aerobním tréninku si tělo hrábne pro glykogen ve svalech nebo nově přijatý cukr. ALE, pokud už sportujeme delší dobu a jen tak něco nás nerozhází, dokážeme tělo naučit brát si energii z tuků i z IMT - mezi svalové hmoty.
Tolik o tajemství spalování energie. Nevím jak vy, ale já pomalu ztrácím o sacharidy zájem, když zjišťuju, jak jsou občas zbytečný.. Co vy?

Žádné komentáře:

Okomentovat